Máme z sebou červenec, který je nejen v kryptoměnách považován za část okurkové sezony. Tedy období, které je na události jakéhokoliv významnějšího charakteru skoupé. I tradeři a další lidé ovlivňující zásadním způsobem finanční trhy musejí někdy odpočívat. Hybateli světa v posledních měsících jsou ale události, které se na sezónu neptají – ať už se jedná o probíhající válku na Ukrajině, rostoucí ceny energií nebo nemoc COVID-19. Navzdory horkým letním měsícům je tak třeba zachovat ledový klid a bedlivě sledovat makroekonomické dění.

Rezignace evropských ministrů, Čína na hranici kolapsu

Většina států eurozóny se v průběhu července potýkala s dopady pozvolna sílící krize, což se odrazilo kromě jiného na rostoucí inflaci napříč celým územím. Ta na půdě evropské měnové unie dosáhla v červenci 8,6 %, čímž o desetinu překonala očekávání tamějších ekonomů. Jedná se tak o vůbec nejvyšší míru inflace zaznamenanou na území eurozóny dob jejího vzniku. Horšící se globální ekonomická situace má zásadní vliv i na politická rozhodnutí. Německo například ve světle krize energií „přehodnotilo“ svou dosavadní zeleně-energetickou rétoriku a znovu spouští jaderné elektrárny. Spory ohledně implementace nových covidových nařízení a nákladů na ně v kontextu rostoucích cen energií zase málem stály křeslo italského premiéra Maria Draghiho. Ten se rozhodl z chaosu vzniklém bojkotovaném hlasováním o nedůvěře vyvodit politickou odpovědnost a oznámil svou rezignaci, které ale nebyla italským prezidentem přijata. Nepříliš „úspěšně“ zatím probíhá také rezignace jiného evropského premiéra – Borise Johnsona. I on v prvním týdnu července oznámil svůj odchod z funkce, který ale podmínil setrváním v premiérském křesle do podzimu, kdy by měla být voliči vybrána nová vláda. Johnson je ale jen pomyslnou špičkou ledovce, kterým sílící rozpad britské politické reprezentace je. Jeho rozhodnutí padlo na základě jednání padesáti pěti úředníků (včetně pěti ministrů), kteří vládu na základě Johnsonových kontroverzních rozhodnutí opustili. Pro svět kryptoměn může pak být zajímavá zpráva, že dle svého tweetu vidí Christina Lagarde, prezidentka Evropské centrální banky, možný prostředek stabilizace turbulentní doby v digitálním euru.

Světem v průběhu července otřásla také jedna z nejvíce šokujících politických událostí na území Japonska za poslední desítky let. Atentát na bývalého premiéra země a významnou postavu tamější politické scény Shinzo Abeho, který nepřežil střelbu z podomácku vyrobené zbraně. Tato politická katastrofa je také dalším hřebíčkem do rakve, kterou si Japonsko – jak se v Altliftu obáváme – buduje svými kroky v posledních desítkách let. Zrychlující se propad Japonska je ovlivněn zejména neefektivitou způsobenou intervencemi ze strany státu a národní banky, více o tomto tématu psal Jakub Jedlinský na svém linkedinovém profilu.

Děsivé informace, na jejichž úplnost se navíc nelze spoléhat, na západ proudí také z Číny, která se potýká s úniky klasifikovaných informací, rostoucí ekonomickou i zdravotnickou krizí a sílícími občanskými nepokoji. Na jejich potlačení využívala tamní vláda i tanky. Množí se zprávy o přestřihávaných pasech a zákazech vycestovat ze země, domácích vězeních za účelem potlačení postupu COVID-19 a prázdných bankomatech. Místní obyvatelé jsou frustrovaní z vlády a donuceni nedostatkem finančních prostředků záměrně přestávají splácet hypotéky, což ještě přispívá ke kolapsu.

Pod již tradičně ostrým drobnohledem byly v červenci kroky Ruska, které 11.7. uzavřelo plynovod Nord Stream 1 z důvodů technické údržby. Rusko sice dodrželo avizovaný termín znovuspuštění dne 21.7. v brzkých ranních hodinách, surovina ale neproudí do Evropy ani zdaleka maximální možnou rychlostí a kapacity plynovodů jsou značně omezovány. Úplné zmrazení dodávek plynu je ale diskutabilní a spíše těžko očekávatelné. Je důležité si uvědomit, že za prvních 100 dní války země obdržela za prodej nerostných surovin větší obnos finančních prostředků, než kolik byly udávané náklady na vedení války. Z důvodu vojenského konfliktu, který agresivní velmoc vede s Ukrajinou, nutí země firmy na svém území a jejich zaměstnance spolupracovat na vládních projektech. Ruský prezident Vladimir Putin se snaží udržet si dominantní a vedoucí postavení, čemuž se pokouší dopomoci kromě vojenských kroků také těmi symbolickými. V červenci na jeho popud (jako téměř vše v ruské politice) poslanci prohlasovali udělení nového titulu, který vychází z několikasetleté ruské tradice (naproti takzvaně americkému výrazu prezident). Putin svými kroky také v červenci posilnil zákaz využívání kryptoměn na území Ruska. K cílené devalvaci měny sáhla na druhé straně centrální banka Ukrajiny, která se tak snaží ochránit své devizové rezervy.

Své vlastní problémy si zažívá Srí Lanka, kterou v současné době probíhají nepokoje hraničící s občanskou válkou. Děje se tak v důsledku energetické krize a neschopnosti místní vlády zajistit občanům přísun základních surovin – podle informací našich spolupracovníků se na ostrovních benzinových pumpách čekají i pětikilometrové fronty. Prezident pod nátlakem tamní veřejnosti rezignoval a vláda se snaží udržet protestující na uzdě – kromě jiného také varováním před využíváním kryptoměn pro odvod peněz ze státu. Naopak ryze pozitivní vztah vůči kryptoměně dlouhodobě projevuje vláda Mexika i velké finanční instituce v Brazílii.

Zhoršující se ekonomická situace a zdražování energií se začíná viditelněji projevovat i v České republice. Znatelné jsou meziměsíční poklesy v retailu a kvůli zvýšeným inflačním očekáváním také přeliv hotovosti českých domácností do dluhopisů. Zájem je také o bitcoin – k prvnímu pololetí letošního roku Češi nakoupili kryptoměny za celkem 2,2 miliardy korun, přičemž právě o bitcoin byl největší zájem. Zvýšená pozornost je kryptoměně věnována také ze strany Finančního úřadu, pokuta od ČNB stihla v poslední době například Paralelní Polis. S problémy se potýká i sama centrální banka, jejíž ztráty na investicích na akciovém trhu v důsledku nepříznivého vývoje trhu lze vyčíslit v řádech desítek miliard. Na rostoucí úrokové sazbě v České republice naopak vydělávají zahraniční mateřské společnosti českých bank, které díky kurzovému rozdílu realizují nemalé zisky.

Odliv peněz ze světových burz a krachy velkých hráčů

Zatímco nejen na kryptoměnových, ale i akciových trzích dochází k masivnímu odlivu finančních prostředků z důvodu obav z blížící se recese, na největších bitcoinových adresách pokračuje kumulace kryptoměny. Že je cena bitcoinu značně imunní vůči tradičním fundamentům dokazuje kryptoměna nyní již opakovaně – například nárůstem hodnoty ve chvíli, kdy největší neinstitucionální adresa realizuje významný prodej. Bitcoin v průběhu července zažil hned několik vzrůstů a pádů a dochází k výraznější ztrátě korelace s indexem S&P, který v červenci zaznamenal nejlepší měsíc od vypuknutí pandemie v roce 2020.

Své dozvuky mají pády velkých společností, které jsme mohli pozorovat už v průběhu května. Potřebné protokoly pro vyhlášení bankrotu aplikoval Celsius, do stejné situace se dostala také společnost Three Arrows Capital. Pozoruhodné je také dění kolem projektu Solana, který od svého ATH v listopadu minulého roku ztratil značnou část své hodnoty. Firma Solana Labs, která za projektem stojí, může čelit hromadné žalobě, jejímž předmětem je povaha tokenu SOL. Ten je podle žalobců svou podstatou cenným papírem a společnost se tak má dopouštět trestného činu. Zajímavou zprávou je spojení společnosti FTX s firmou Ledger, které posiluje pozici této konkurence české hardwarové peněženky Trezor. Burze FTX, které dlouhodobě fandíme a věříme, se celkově velmi daří. Podle slov svého CEO v současné sobě disponuje dvěma miliardami dolarů, které by byla schopna uvolnit v případě potřeby „na podporu kryptoprůmyslu“.

Tak jako každé odvětví, i kryptoměny mají své celebrity – jednou z těch nejvýraznějších je bezpochyby stávající držitel titulu nejbohatší člověk na zemi Elon Musk. Jeho oznámení začátek měsíce, že navzdory všem předchozím prohlášením nakonec neuskuteční akvizici Twitteru, bylo pro mnohé šokem, ale pro většinu spíše očekávaným vývojem událostí. Story obvyklou spíše pro prostředí Hollywoodu zmiňující Muskovu údajnou nevěru s ženou spoluzakladatele Googlu ale čekal opravdu málokdo. Nutno dodat, že sám Elon byť jen částečnou pravdivost tohoto příběhu odmítá. Povšimli jsme si, že tuto bulvární mediální zprávu o románku, ke kterému mělo dojít koncem minulého roku, vydal Bloomberg den před ohlášením výsledků hospodaření společnosti Alphabet (Google). Zajímavé načasování.

Jeden z námi dlouhodobě sledovaných projektů, NFT fotbalová liga Sorare, spustila v červenci verzi baseballové fantasy ligy. Hlavní výzva – dotažení licenčních smluv a další právní administrativy s jednotlivými týmy nejvyšší americké ligy – společnost ale teprve čeká. Penetrace nového sportovního odvětví je znakem růstu společnosti, který celkově zažívají zahraniční i tuzemské firmy soustředící se na vývoj her. Velkou zprávou pro český kryptorybníček byla akvizice místního herního studia Notre Game gamedeveloperským hongkongským hegemonem Animoca Brands. Zakladatel studia, dlouholetý herní vývojář a náš partner Jiří Mikoláš o celé akvizici zajímavě mluvil pro CzechCrunch. S nárůstem blockchainových her dochází také k posilování burz, na kterých jsou herní předměty obchodovány. Například NFT tržiště Magic Eden, které jako Altlift používáme k obchodování hráčů virtuální basketbalové ligy VBA, v první třetině měsíce oznámila spuštění vlastního VC fondu, který by se měl zaměřovat na crypto-gaming a web3 projekty. A web3 a koncept metaversů už přichází i k těm nejtradičnějším odvětvím a fenoménům moderního západního světa – v metaversu Sandbox byla postavena první virtuální Playboy mansion.