Oči ekonomické i laické veřejnosti byly v průběhu března upřeny zejména směrem do východní části Evropy, kde od druhé poloviny měsíce února zuří ozbrojený konflikt. Právě ruská agrese a jí vyvolané sankce roztočily v průběhu března dosud neviděný makroekonomický kolotoč, jehož dopady budeme moci na trzích pozorovat ještě dlouhé měsíce. Navzdory děsivému dění na Ukrajině jsou ale výhledy dalších měsíců na kryptoměnových trzích veskrze pozitivní a my věříme, že nadcházející duben se ponese v takovém – zeleném – duchu, na jaký jsme u něj zvyklí.

Odliv společností z Ruska a hlasování v EU

Informace o válce na Ukrajině v posledním měsíci rezonují v médiích po celém světě. Vyjma lidskoprávní stránky je třeba vnímat také ekonomické a geopolitické skutečnosti, o kterých už teď můžeme s jistotou říci, že budou mít drastický efekt nejen na ruskou ekonomiku, ale i na tržní situaci napříč odvětvími. Kryptoměny v tomto nebudou žádnou výjimkou – Ukrajina a Rusko jsou nakonec státy s největším procentuálním zastoupením držitelů kryptoměn v populaci na světě.

Dopady ruské agrese na tamní ekonomiku bylo možné pozorovat nejen na úrovni sankcí uvalených společenstvími národů, ale i v rámci akcí jednotlivých firem. Z Ruska v reakci na započatou válku odešly nadnárodní firmy poskytující služby každodenního života jako Coca Cola a McDonald’s (k druhému jmenovanému přitom již byla založena místní alternativa v podobě fastfoodu Strýčka Váni) i technologičtí giganti typu Avast. Zásadního omezení služeb se Rusko dočkalo také ze strany Googlu nebo Facebooku – a těm internetovým hráčům, kteří ze země neodešli, byla jejich činnost často omezena nebo úplně zakázána v rámci cenzorské činnosti ruské propagandistické mašinérie. A podstatný „zářez“ udělal také odchod Visy a MasterCardu a jím způsobené paralyzování zahraničních plateb, což chce Rusko vyřešit pomocí čínské UnionPay.

Logo „nového ruského McDonaldu“. Zdroj: Travel Tomorrow

Do boje s agresorem se pustily i kryptoměnové burzy – firma Coinbase zablokovala 25 tisíc kryptoměnových adres spojených s Ruskem, Kraken pak rozdělí ukrajinským klientům kryptoměny v celkové hodnotě téměř 100 milionů USD. Hrozící utahující se regulatorní smyčka pak ruské oligarchy motivuje k rychlému zbavování se svých investic v bitcoinu, který mimochodem v průběhu března v celkové kapitalizaci důsledkem masivní depreciace ruské měny předstihl rubl. V tomto kontextu byla v mediálním prostoru často zvedána otázka, zda kryptoměny mohou sloužit jako způsob, kterým se oni oligarchové budou schopni postihům efektivně vyhnout. Proč tomu tak není vysvětloval Jakub Jedlinský pro Hospodářské noviny.

Kromě jiného i kryptoměn se týká nový sankční balíček, který v první řadě zásadně limituje možnosti ruských a běloruských obyvatel pohybovat se na světových finančních trzích a nakládat se svými prostředky. Rusko si hrozící rizika uvědomuje a snaží se přicházet s alternativními možnostmi, jak finance svých nejbohatších obyvatel ochránit. Ruská centrální banka udělila své Sberbank licenci na vydávání a výměnu digitálních aktiv, spekuluje se také o možnosti využít bitcoin jako platební prostředek za ruské energie. Na tomto poli došlo ale ze strany Putina již k tolika „blafům“ a postojovým veletočům, že jen budoucnost ukáže, do jaké míry se tyto spekulace zakládají na realitě. Význam kryptoměn v rychle se měnícím světě držícím investory v nejistotě je každopádně nezpochybnitelný, což potvrzují i slova představitelů švýcarské Credit Suisse. Podle těch to bude právě Bitcoin, který z turbulentní doby vyjde jako pomyslný vítěz. Pokud Vás toto téma zajímá více, můžeme doporučit obsáhlou diskuzi na téma Kryptoměny a válka, které se účastnil i Jakub Jedlinský, spolu s Martinem Gregorem ze Zaujalo ma a Jurajem Bednárem.

Kryptoměny v březnu neřešila Evropská unie pouze na úrovni sankcí uvalených na Rusko. Ve druhé polovině měsíce se Evropský parlament vyjádřil odmítavě k součásti regulatorního balíčku Markets in Crypto Assets (MiCA), která by de facto znamenala zákaz PoW kryptoměn (do kterých se řadí i Bitcoin). Zajímavé bylo, že dopady této zdánlivě pozitivní zprávy nebylo možné pozorovat na trzích – na ceny bitcoinu neměl vývoj rozhodnutí žádný vliv. Tento fakt jen potvrzuje to, o čem píšeme už delší dobu – fundamenty podobného charakteru už přestávají hrát v dlouhodobém měřítku roli, neboť Bitcoin dozrává a „získává sebevědomí“. Absenci jakékoliv hysterické reakce lze přirovnat ke stoickému klidu, se kterém Evropská unie vyignorovala před zhruba měsícem výhrůžky ze strany Mety, která vyhrožovala opuštěním evropského prostoru. Méně pozitivní zprávy pak přinesl samotný závěr měsíce, ve kterém se Evropský parlament vyslovil pro zavedení procedury KYC na soukromé krypto peněženky. Toto rozhodnutí je v posledních dnech předmětem kritiky ze strany poskytovatelů hardwarových peněženek i burz. U těch se s rostoucím zájmem veřejnosti také (konečně) postupně zlepšuje uživatelská přívětivost, dobrým příkladem je například krok Metamasku integrovat možnost nákupy pomocí Apple Pay.

Jinak ale z Evropy proudí především dobré zprávy, ať už se jedná o posilující adopci kryptoměn ze strany retailových investorů v Německu, nebo nově oznámené půjčky založené na tokenizované pšenici a kukuřici, které představila španělská banka Santander. Celkově je zajímavé pozorovat měnící se postoj největších bank, které ke kryptu přistupují s čím dál menší skepsí. Jedním příkladem za všechny může být britská HSBC, dříve zapřísáhlý odpůrce krypta, dnes partnerská instituce Sandboxu. Kromě pozitivní motivace může přitom hrát svou roli i výše hrozících pokut v případě přehnané striktnosti v rámci regulací – své o tom ví UniCredit, která za neopodstatněné zavření účtů zaplatila těžařské společnosti BitMiner Factory bezmála 150 milionů dolarů. Ať už je to jakkoliv, stále rostoucí zájem o krypto ze strany institucí je jednoznačně pozitivním signálem.

Koncem měsíce také představil americký prezident Joe Biden svou vizi státního rozpočtu pro rok 2023. Kryptoměny jsou v něm zmiňovány hned na několika místech – Biden s nimi počítá jako s poměrně významným zdrojem státního rozpočtu a navrhuje způsoby jejich zdanění. Děje se tak v době, kdy se americký Fed snaží bojovat s rostoucí inflací a zvyšuje úrokové sazby. Předseda této vrcholné americké finanční instituce Jerome Powell to oznámil ve svém projevu, ve kterém komentoval i postup ve snahách o digitální dolar a situaci na Ukrajině.

Radost kryptoměnové komunitě udělaly výsledky prezidentských voleb v Jižní Koreji, jejichž vítěz Yoon Suk-yeol je známý svým pozitivním přístupem ke kryptu. Dlouhodobě negativní postoj naopak potvrzují kroky indické centrální banky a nové restrikce se kryptoměn týkají v Thajsku, které zakázalo jejich používání pro běžné platby. Tento krok je prapodivný. Regulace plateb spíše než investic naznačuje, že bitcoin se v zemi stává populární platební alternativou.

Messi v Kryptu a Binance jako sponzor Grammy

Pokračující integrace kryptosvěta do prostředí (nejen) gamingu se projevuje i ve složení vrcholného managementu největších velkých kryptohráčů – FTX najímá Steva Sadina z WB Games jako vedoucího Gaming Partnerships. WB Games přitom stojí například za posledními několika díly série Mortal Kombat nebo herních ság LEGO a právě angažováním lidí z největších herních kruhů dává FTX najevo, že sektor her bere velmi vážně. Rozvoj kryptoherního průmyslu lze kromě velkých partnerství nejlépe pozorovat na částkách, které v posledních měsících do tohoto odvětví přitékají, ať už se jedná o velkou investici do tvůrců hry Gods Unchained ze strany asijského giganta Tencent, nebo tři čtvrtě miliardy dolarů, kterou na podporu blockchain gamingu vyčlenili Griffin Gaming Partners.

Kromě her začíná FTX „strkat nohu do dveří“ dalšího populárního odvětví – hudby. Nově oznámené partnerství s proslulým americkým hudebním festivalem Coachella má kromě vzájemné propagace spočívat také ve vytvoření unikátních NFT tokenů pro účastníky akce. Co se hudebního byznysu týče hraje ale FTX druhé housle – podle březnových zpráv se totiž největší kryptoměnová burza Binance rozhodla stát oficiálním sponzorem každoročního hudebního svátku Grammy. Nové cesty ke zvýšení popularity se burze hodí, v posledních měsících čelí totiž kritice ze strany uživatelů spojené s mrazením účtů a sáhodlouhlou procedurou dokládání příjmů. Obě výše jmenované burzy kromě hudebních ambicí spojuje také otevření nových regionálních centrál v Dubaji.

Světem sportu začíná čím dál více rezonovat myšlenka fanouškovských tokenů, díky kterým by příznivci konkrétního týmu měli šanci ovlivňovat podstatná rozhodnutí mužstva. Novým ambasadorem této idey se v březnu stal Lionel Messi, který tento způsob podpory bude následující tři roky propagovat na základě smlouvy s burzou Socios. Propojení fotbalu a kryptoměn je vidět i na nově oznámeném partnerovi Mistrovství světa 2022 v Kataru, kterým je gigant Crypto.com. Fotbal ale není jediný sport, kterého se kryptoměny čím dál úžeji týkají. Důležitost amerického trhu, na kterém evropský fotbal ani zdaleka nehraje prim, si uvědomuje například francouzský startup Sorare, který v blízké budoucnosti plánuje spustit NFT basketbalovou fantasy ligu. Trochu jiný, avšak podobný koncept na konci března představili Fast Break Labs v podobě aukce prvních balíčků NFT kartiček hráčů virtuální basketbalové ligy VBA. Té jsme se jako Altlift účastnili a o vývoji tohoto projektu Vás budeme informovat. Kromě projektů samotných bude samozřejmě v následujících měsících třeba pozorně sledovat i kryptoměny, na kterých jsou jednotlivé herní projekty postaveny. V případě VBA se jedná například o Solanu. Zajímavostí mimochodem je, že právě na projekty, které nejčastěji tvoří infrastrukturní páteře blockchainových her a které představují ve své podstatě konkurenci Ethereu, sází v rámci svého nového investičního fondu Grayscale. V portfoliu této novinky od matadora v oboru, Grayscale Investments, najdete kromě Solany také Cardano, Avalanche, Polkadot nebo Algorand.