Květen dle očekávání nepřinesl žádnou událost, která by významněji zahýbala s dlouhodobě negativním sentimentem na trhu kryptoměn. Nedá se ale říci, že by nedocházelo k více či méně zásadním posunům ve smyslu adopce kryptoměn ve společnosti. Spíše se potvrzuje, že trh jako celek již delší dobu na fundamenty podobného typu nereaguje. Cena bitcoinu se po poměrně strmém pádu na začátku května, který byl mimo jiné zapříčiněn také mediálně hojně probíraným krachem projektu Luna, pohybovala ve zbytku měsíce v rozmezí 28.000 a 32.000 USD. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by se situace měla v nejbližších dnech a týdnech otočit. Lze tedy nejspíš předpokládat, že letošní léto dostojí své typicky okurkové pověsti – to ovšem neznamená, že by nestálo za to aktuální dění sledovat.

UK stále více krypto-friendly, EU přešlapuje

O krachu projektu Terra, jehož governance coin LUNA se ještě koncem dubna 2022 řadil mezi 10 největších kryptoměn co do celkové tržní kapitalizace, toho bylo v médiích napsáno a řečeno už poměrně dost. Tedy pouze ve zkratce. Celá kauza se týkala kryptoměny TerraUSD (UST), algoritmického stablecoinu běžícího na vlastním blockchainu Terra. Cílem každého stablecoinu je nabídnout investorům alternativu výstupu do fiat měny prostřednictvím kryptoměny, která si drží pevný kurz s danou fiat měnou – v tomto případě s americkým dolarem. Aby toho bylo dosaženo, využíval stablecoin Terra vyrovnávacího algoritmu řídícího nákupy a prodeje, který byl založen na obchodech s governance tokenem LUNA. Celý problém spočíval v tom, že projekt byl namodelován pouze pro prostředí bullmarketu – tedy stablecoin mohl plnit svoji funkci pouze ve chvíli, trh jako celek rostl. O této chybě jsme Vás poprvé informovali v březnovém reportu, kde jsme zmiňovali v podstatě „letadlo model“, který jsme identifikovali společně s Ondřejem Pilným z Baserank. Na základě tohoto podezření jsme také eliminovali jakékoliv finance v projektu a naopak jsme úspěšně shortovali související Anchor Protocol. Ve chvíli, kdy trh začala ovládat panika a držitelé obou tokenů začali překotně prodávat, zhroutil se celý mechanismus držící hodnotu stablecoinu a tím i projekt jako celek. Tento kolaps je demonstrativním příkladem důležitosti správného zpracování tokenomiky a komplexní analýzy projektu – špatné nastavení nemusí být v dobrých časech vidět, ale v těch horších dokáže projektu jistě zlomit vaz.

Blíží se moment schválení finální podoby evropské regulace MiCA, která si klade za cíl chránit malé a nezkušené investory a má ambici zásadním způsobem regulovat dění na kryptoměnoých trzích. Stěžejním problémem je ale nedostatek porozumění kryptoměnám na straně regulátora, což může v důsledku mít negativní dopad zejména na malé a střední podniky, kterým bude „házet klacky pod nohy“ při snahách o inovace. Pro EU, která je v současné době vnímána v kryptosvětě jako progresivní, je to tak trochu střela do vlastní nohy. Negativní narativ na půdě evropských institucí podporuje také ECB, podle jejíž předsedkyně Christine Lagarde jsou kryptoměny bezcenné a měly by být regulovány. Lze nicméně vidět, že mezi jednotlivými orgány EU nepanuje na negativním vztahu ke kryptoměnám shoda. Příkladem toho je report Evropské komise, který navrhuje revidovat oficiální postoj, který EU zastává směrem k De-Fi. Postup pro krypto příznivým směrem lze pozorovat i v Německu, které se chystá pro krypto zavést roční časový test na daně. Dobrým signálem je také míra, do které krypto dokázalo penetrovat domácnosti eurozóny – podle nedávného výzkumu ECB krypto drží již každá desátá domácnost.

Ze států mimo EU jsou zprávy o něco pozitivnější. Předseda Švýcarské národní banky sice oznámil, že bitcoin do rezerv této instituce zahrnout nehodlá, mluví ale o technické i procesní připravenosti toto v případě potřeby v budoucnu udělat. Opačným směrem než v EU se ubírá legislativa Spojeného království, kde je dle slov legislativců kladen důraz na bezpečnou adopci kryptoměn a zařazení technologie blockchain do každodenního fungování. Že je krypto v britské společnosti už poměrně hojně zastoupené, je vidět i na přibývajícím množstvím krádeží, jejichž cíli jsou investoři a jejich kryptopeněženky na mobilních telefonech.

Ve Spojených státech dochází k intenzivnějšímu prolínání kryptoměn s tradičními investičními instrumenty. Společnost 21shares spustila v květnu dva indexové kryptofondy, které jsou vůbec prvními kryptoburzovně obchodovanými produkty (ETP) určenými pro americké zákazníky. Na atraktivitě jim přidává zejména velmi výhodné daňové postavení, které mají fondy tohoto typu v rámci systému amerického důchodového pojištění. Stejným směrem se ubírá také návrh amerického senátora Tommyho Tubervilla z Alabamy, který chce z kryptoměn udělat legitimní součást důchodového spoření amerických občanů. Lze ovšem očekávat, že se tento návrh setká se silným odporem v americkém Kongresu, který je dlouhodobě ke kryptoměnám skeptický. Jako k riziku se ke kryptoměnám staví také předseda FSB, který artikuluje obavy z toho, že by krypto mohlo ohrozit „stabilitu“ amerického měnového systému.

Globálně roste zájem státních institucí o krypto – nejčastěji v podobě CBDCs, jejichž možné zavedení podle Banky pro mezinárodní platby v současné chvíli zkoumá 90 % světových centrálních bank. K o něco progresivnějšímu kroku se rozhodl regulátor Spojených arabských emirátů, který se rozhodl demonstroval svou důvěru nejen v kryptoměny, ale i metaversy stavbou vlastní centrály v prostředí Sandboxu. Podle vlastních slov se jedná o snahu držet krok s dobou a technologiemi. A směrem full crypto se ubírá také El Salvador, který využil květnového dipu k nákupu dalších 500 bitcoinů. Je pochopitelně otázkou, zda to byl vzhledem k aktuálnímu vývoji ceny kryptoměny dobrý krok, nad El Salvadorem se navíc v kontextu bitcoinu stále vznáší otazník týkající se držení privátních klíčů.

Inflace v České republice dosáhla v průběhu května nejvyšší míry od roku 1993, což se ČNB snaží řešit společně s intervencemi na devizovém trhu, které mají za cíl korigovat oslabující kurz koruny. Dobré zprávy přicházejí ze strany české vlády, jejíž personální obměna se zdá být velmi příznivá pro svět kryptoměn. Novým členem Národní ekonomické rady vlády (NERVu) se stal v květnu Dominik Stroukal, neoddělitelná součást jádra české kryptoměnové komunity. Jedna z nejvýznamnějších ekonomických postav vládní ODS – Jan Skopeček – pak otevřeně mluví o možnosti platit v České republice daně prostřednictvím bitcoinu. Ten samý politik také v průběhu května organizoval k problematice kryptoměn „kulatý stůl„, ke kterému byl přizván kromě jiného také Jakub Vejmola, známější jako Kicom.

Nárůst move to earn coinů a Sorare penetruje další sport

Nepříliš pozitivní květen má za sebou směnárna Coinbase, která v dopise svým akcionářům kromě jiného přiznala pokles realizovaných obchodů o 44 %. Výsledky za první kvartál navíc způsobily pád akcií společnosti o 15 % a díky negativnímu světlu vrženému na společnost se v širší veřejnosti začalo znovu diskutovat o tom, do jaké míry jsou prostředky investorů držené na účtě směnárny v bezpečí. Sama Coinbase totiž ve zveřejněné zprávě o výsledcích hospodaření společnosti mimo jiné uvádí, že je povinna zamrazit nebo vydat prostředky individuálního investora na popud státu. Potvrzuje se tedy mantra všech HODLerů, podle které skutečně vlastníte kryptoměny až ve chvíli, kdy je držíte na vlastní peněžence – not your keys, not your coins. Zakladatel Coinbase Brian Armstrong ale zůstává optimistický a kromě slibů o připravovaném NFT tržišti pod hlavičkou Coinbase předpovídá také miliardu uživatelů kryptoměn v horizontu nadcházejících deseti let.

Důležitý milník v květnu překonala konkurenční Binance. Po poměrně dlouhém dialogu s francouzským regulátorem se totiž stala první společností, která může na území tohoto státu provozovat platformu pro obchodování s kryptoměnami. Binance kromě toho také využívá medvědího období na trhu kryptoměn k tomu, aby chystala alokaci poměrně velkého množství prostředků do vývoje v rámci Web3.

Právě konceptu Web3 a metaversům je věnována čím dál větší pozornost ze strany soukromých subjektů i nadnárodních organizací. Algorand, jeden z nejrozšířenějších projektů tohoto druhu, oznámil v květnu partnerství s mezinárodní fotbalovou organizací FIFA. Konkrétně se stane partnerem nadcházejícího Mistrovství světa ve fotbale, které se v roce 2022 odehraje v Kataru, diskuze probíhají také o partnerství v rámci ženského Mistrovství světa pro rok 2023. Vlastní metaverse chystá také NASA – jeho účelem má být umožnění simulace situací, kterým mohou být vědci vystaveni na Marsu. Podobné úspěšné aplikace metaversů, kdy technologie slouží i reálnému účelu a nejedná se o samoúčelnou marketingovou vějičku, mohou značně dopomoci lepšímu vnímání tohoto trendu ze strany odborné veřejnosti. První povedené příklady, kdy konkrétní využití některého z metaversů mělo reálný pozitivní dopad na společnosti, už ostatně existují – například nedávná operace, při které od sebe spolupracující chirurgové byli v reálném světě vzdálení 900 km.

Pokračuje růst popularity propojení sportu a gamingu se světem kryptoměn. Samotná oblast kryptoher narostla za poslední rok o 2 000 %, přičemž největší nárůst je možné pozorovat na území Indie a Spojených arabských emirátů. Tohoto propojení si mohli ostatně všimnout i čeští diváci letošního mistrovství světa v hokeji, ke kterému Škoda Auto připravila edici 30 NFT hokejových puků (které šťastní výherci zároveň dostali také ve fyzické podobě). Jak ale komentoval Jakub Jedlinský pro server iDnes, podobné využití technologie NFT je spíše marketingovou záležitostí a způsobem, jak povědomí o principech jejího fungování dostat mezi širší veřejnost. Ty skutečně zajímavé možnosti využití do běžného života teprve postupně začínají pronikat.