Prázdniny končí a přichází dlouho očekávaný podzim, od kterého mnozí diskutéři na sítích i mimo ně očekávají „to the moon a lambo soon“. My v Altliftu jsme o něco více nohama na zemi, věříme ale, že pozitivní smýšlení je na místě. Důvody k mírnému optimismu, dění v USA i v Číně a novinky z prostředí naší firmy (kterých je za srpen víc než dost) Vám přinášíme v pravidelném měsíčním zhodnocení uplynulých dní.

Chyťme býka za rohy – bullrun se (zdá se) vrací

Hlavním tématem srpna je jednoznačně odmítnutí bear marketu a návrat k růstovému trendu doprovázený radikální změnou sentimentu. Kdo ještě na začátku srpna čekal na prolomení hranice 28 000 dolarů, čeká pravděpodobně dodnes. Cena bitcoinu byla totiž od začátku měsíce na vzestupu a několikrát úspěšně překročila hranici 48 000 dolarů.

Pro někoho je přitom zarážející rychlost, se kterou k obratu došlo. Zatímco otočení při minulém downtrendu bylo záležitostí několika měsíců, v srpnu jsme viděli návrat investorů v řádu dnů. Jak je to možné? Jsme přesvědčeni o tom, že hlavním důvodem je existence stable coinů, primárně častokrát proklínaného Tetheru. Zatímco v minulosti bylo vystoupení z krypta do fiatu finančně i časově extrémně náročné (a v určitých obdobích takřka nemožné), stable coiny umožňují zahedgování se v řádu minut a hodin. Když tedy před několika měsíci přišel negativní trend a zdálo se, že zavládne medvěd, investoři namísto fiat měn přelili svůj kapitál do stable coinů a čekali na příležitost, kdy do svých opuštěných pozic znovu nastoupit. A když ta příležitost přišla, byl návrat k původním pozicím otázkou několika kliknutí. I my v Altliftu tento trend silně vnímáme. Z toho důvodu jsme upravili srpnovou investiční strategii, které se budeme podrobněji věnovat níže.

Důležitou zprávou měsíce byl posun Infrastructure billu, který po měsících vyjednávání prošel Senátem Spojených států zhruba v polovině srpna a nyní čeká na projednání v americké poslanecké sněmovně, než přistane na stole Joa Bidena. Tento zákon předpovídá částky přesahující 500 miliard dolarů, které by měly být v následujících pěti letech investovány do americké infrastruktury. Úpravy dálnic, podpora elektromobility ani výstavba nových letišť ale není tím hlavním důvodem, proč proces přijetí tohoto v médiích často diskutovaného zákona sleduje velká část kryptosvěta se zatajeným dechem. Infrastructure bill se totiž týká i kryptoměn, konkrétně povinností firem sbírat a skladovat osobní údaje svých uživatelů a hlásit je americkému IRS. Tato praxe, známá také pod akronymem KYC (know your customer), má ale v provedení, v jakém ji Infrastructure bill překládá, řadu háčků.

Tím největším  je zejména několik nešťastných formulací týkajících se krypta, které ve svém původním znění představovaly potenciální ohrožení celého amerického kryptoprůmyslu. Infrastructure bill totiž pracuje s termínem „broker“ tak neobratně, že ho lze aplikovat nejen na směnárny a burzy, ale i na další podniky z oblasti kryptoměn, miningové společnosti, výrobce peněženek a poskytovatele platforem nevyjímaje. Vzhledem k tomu, že některé z těchto služeb ze své podstaty fungují jako anonymní, představuje pro ně takový výklad skutečnou komplikaci hraničící s likvidací.

Trojice senátorů Rona Wyden, Cynthia Lummis a Pat Toomey se sice pokoušela do zákona dostat několik vyjasňujících pasáží, které by problém pravděpodobně vyřešily, jejich návrh ale nebyl přijat. Důvodem přitom byl přístup senátora Richarda Shelbyho, který podporu dodatku podmínil navýšením výdajů na armádu o 50 milionů dolarů. Proti takovému navýšení se ohradil s odvoláním na škodlivost vůči klimatu senátor Bernie Sanders a vzhledem k tomu, že zakomponování změny do zákona vyžadovalo jednomyslné schválení Senátem, byl návrh změn smeten ze stolu. Ze strany amerických politiků se sice ozývají hlasy, že na jiné kryptobyznysy než směnárny a burzy zákon aplikován nebude, jen praxe ale ukáže, do jaké míry lze takovým slibům skutečně věřit.

Zákonné regulace jsou totiž ve Spojených státech motivem, který se v souvislosti s kryptoměnami diskutuje možná nejvíce. Mediálně nejexponovanější je přitom v posledních dnech postava Garyho Genslera, předsedy americké SEC (Securities and Exchange Commission – komise pro obchodování s cennými papíry). Zajímavé je, že ten je médii často považován za „kryptočlověka“, což mnozí zdůvodňují jeho předchozí akademickou činností na MIT, kde se technologii blockchainu věnoval. Nenechme se ale zmást. Gensler se sice na MIT kryptoměnám skutečně věnoval, kromě toho ale také strávil 18 let v Goldman Sachs, kde se vypracoval na historicky nejmladšího partnera firmy. Není tedy přílišných pochyb, na které straně úsečky banky-krypto se nachází.

Amerikou kromě toho rezonuje ještě jedno téma, a sice blížící se zveřejnění aktuální míry inflace. Očekávání jsou přitom vysoká. Nová čísla totiž zřejmě poslouží jako argument pro předsedou Fedu chystaný tapering (zmenšování nákupů / prodejů státních dluhopisů). Expanzivní měnová politika právě inflaci urychluje. Tapering je v podstatě ruční brzda. Zchlazení trhů by mělo pomoci inflaci zmírnit, zároveň ale vyvolá propad ekonomiky (ke kterému logicky mělo dávno dojít). Na druhou stranu v USA nyní řádí hurikány, které s největší pravděpodobností mohou zasáhnout i Washington DC a východní pobřeží Spojených států. V takové situaci bude politicky obtížné prosadit zchlazování ekonomiky. Tím spíše, že Bidenovi neprospěla prohraná válka v Afghánistánu.

Velkou otázkou samozřejmě zůstává, jak se zachová trh kryptoměn. Jednou z možností je, že v reakci na tapering začne hromadně padat akciový trh, s čímž by se kryptoměny mohly „svézt“. Na druhé straně, sílící nejistota a zejména vysoká inflace (tedy znehodnocování dolaru) může lidi motivovat k přelivu peněz z fiatu do krypta (a případně jiných investičních instrumentů).

I my tedy na dění následujících dní čekáme s napětím a jsme připraveni na každou eventualitu. V době, kdy se stává nedostatkovým i písek, je totiž možné skutečně leccos. Celkově jsou ale signály veskrze pozitivní – tomu nasvědčuje i fakt, že již 18 % bitcoinu je drženo veřejně obchodovanými institucemi. Svou náklonost ke kryptoměnám vyjadřuje i čím dál více osobností, které na poli investic hrají tu vůbec nejvyšší ligu. Naposledy držbu bitcoinu ve svém portfoliu veřejně potvrdil Ray Dalio, americký miliardář a bývalý co-CEO jednoho z největších hedgových fondů na světě Bridgewater Associates.

Kdo si nehraje, nezlobí – alespoň v Číně

Čína v průběhu srpna potvrdila, že její cesta se s cestou většiny západních zemí na několika úrovních rozchází. Svět kryptoměn už de facto opustila v průběhu července (nepočítáme-li nákupy Čínské lidové banky a snahy o digitální Yuan), novým „hitem“ je ale nařízení ze samého konce srpna, které čínským dětem zakazuje hrát počítačové hry po dobu delší než 3 hodiny týdně. Uvědomme si přitom, že se jedná o zemi, která v roce 2020 realizovala po Spojených státech největší výdělky v odvětví e-sportu ze všech zemí světa. Zákaz by se tedy dal přirovnat k hypotetickému zapálení všech basketbalových košů na území amerických měst. Zbláznilo se již definitivně vedení Číny? Dost možná. Každopádně tyto kroky čínské vlády potvrzují naše přesvědčení shortovat NEO a VET, jakmile se trh překlopí zpět do downtrendu. Pozitivní je, že se zdá, že navzdory některým názorům svět krypta bez Číny skutečně existovat může. Důkazem o tom může být i postupná obnova hash rate, který po čínském zákazu kryptoměn zažil bezprecedentní pád.

Téměř sousední Jižní Korea přitom řeší jiný problém – žádná z kryptosměnáren v zemi neprošla regulatorním auditem, který zajišťovala jihokorejská FSC (Financial Services Commission) ve spolupráci s několika vládními IT a regulatorními tělesy. Pozitivní zprávy z jihovýchodní Asie naopak přicházejí ze Singapuru – tamní největší banka DBS rozšiřuje své aktivity v oblasti kryptoměn za účelem uspokojení rostoucí poptávky.

Zatímco asijskými zeměmi zmítá jeden problém za druhým, jižní a střední Ameriku ty nejzajímavější momenty teprve čekají. Kubánská vláda koncem měsíce oznámila záměr regulovat a přijímat bitcoin a další kryptoměny, oficiální odůvodnění se přitom opírá o „socio-ekonomické důvody“. Děje se tak jen několik dní před tím, než El Salvador oficiálně zavede bitcoin jako legální platidlo. K tomu by mělo dojít 7.9. a očekávaný je v tomto kontextu zejména vliv na náklady spojené s remitencemi, tedy v podstatě na vyvádění peněz ze země a do země. Z přijetí ale navzdory veřejnému mínění nejsou nadšeni obyvatelé El Salvadoru, kteří jsou vystrašeni možností vyplácení důchodů a dalších finančních prostředků v takto volatilní měně a organizují proto masivní protesty. To má na celou věc zásadní vliv – z přijetí Bitcoinu se tím stává extrémně citlivé vnitropolitické téma. Je tím pádem jasné, že pokud se opozice postaví proti přijetí Bitcoinu, nebude mít prezident El Salvadoru Bukele jinou možnost, než necouvnout. A do třetice z Jižní Ameriky – prezident Argentiny Alberto Fernández, jehož země se řadí mezi tři nejsilnější jihoamerické ekonomiky, pozitivně komentoval Bitcoin pro jeho antiinflační potenciál – téma, které je v Argentině v posledních měsících čím dál aktuálnější. Dění kolem Bitcoinu v  Argentině bude v následujících dnech bezpochyby zajímavé – vždyť Buenos Aires patří s více než 100 obchodníky přijímajícími krypto a 11 bitcoinmaty mezi města s vůbec největší mírou adopce Bitcoinu na světě.

Situace kolem Binance se od posledního reportu, kde jsme Vás informovali o problémech společnosti s dodržováním regulací i chystaných personálních změnách, pro tuto stále ještě největší kryptoburzu neposunula pozitivním směrem. Naopak, CEO americké odnože Binance Brooks začátkem srpna oznámil svou rezignaci – a to pouze několik měsíců od chvíle, kdy do funkce vstoupil. S Binance to tedy nevypadá nejlépe, což potvrzuje i vyjádření britského finančního regulatorního orgánu FCA (Financial Conduct Authority), podle kterého nad Binance „není možné efektivně držet dohled“. Zda snaha burzy o personální obměnu vedení (poslední velkou změnou je dosazení nového CEO pro Austrálii) a posílení vlastní schopnosti splňovat regulatorní opatření (přísnější vynucování KYC) ponese ovoce se teprve uvidí. Svět kryptoměn se vyvíjí rychle a co fungovalo včera, může být zítra převálcováno inovacemi, vizí nebo jen touhou uškodit. Příkladem toho může masivní být i 51 % útok na Nassimem Talebem opěvovaný shitcoin Bitcoin SV, který razantním způsobem srazil cenu tohoto forku Bitcoin Cash.