Poslední dobou přibývá přednášek a článků vyzdvihujících potenciál blockchainu a obecně DLT (technologie distribuovaných záznamů). Objevují se i kritické hlasy varující, že blockchain je využitelný pouze jako součást ekosystému kryptoměny Bitcoin. Jaký je stav využitelnosti blockchainu a dApps (decentralizovaných aplikací) v současné době? Jak je to s uživatelskou přívětivostí? A jsou současné aplikace vůbec k něčemu dobré?
Kopírování vs. veřejný blockchain
DLTs můžeme rozdělit na dvě skupiny. Korporátní (soukromé či tzv. permisivní) blockchainy a veřejné blockchainy. Bitcoin byl navržen jako projekt bez centrálního správce, otevřený pro kohokoli. Stal se nositelem první decentralizované (krypto)měny. Postupně vznikaly další blockchainy, které byly od něj odvozené nebo se jím alespoň inspirovaly. Většina z nich využívala vlastní kryptoměnu, která více či méně měla sloužit jako peníze.
Přibližně od začátku roku 2018 se ve veřejném prostoru začíná pojmově rozlišovat mezi kryptoměnami a blockchainem jako kvazidatabází, která může nabízet i jiné funkce. Zatímco veřejné blockchainy potřebují kryptoměnu jako ekonomickou motivaci pro nody, které síť udržují v chodu (drží a aktualizují kopie databáze nebo verifikují a zapisují nové transakce), v případě korporátních blockchainů je dostatečnou motivací participace na společném projektu a možnost mít (sdílenou) kontrolu nad všemi daty. Provozovat node korporátního blockchainu je prakticky privilegium, tato možnost není otevřena pro veřejnost.
Jak je to s využitelností DLTs?
Pokud se v současnosti bavíme o využitelnosti DLTs, je třeba zmínit, že komunita stále čeká na tzv. killer app, tedy využití, které by bez nejmenší pochyby vyřešilo nějaký dosud obtížně řešitelný problém, ušetřilo náklady (spojené s bezpečností, potřebou důvěry k třetí straně nebo provozováním vlastní databáze) a získalo milióny uživatelů. Takovou využitelnost má v omezené míře Bitcoin jako relativně dobrý (byť silně volatilní) uchovatel hodnoty se všemi novými hrozbami, které s sebou přináší.
Zdá se, že korporátní blockchainy jsou minimálně dočasně o něco blíže k nalezení nákladově efektivní aplikace a významných partnerů, kteří by ji využívali. Jejich výhodou je, že specializované firmy dokážou soustředit energii a poskytnout komplexní řešení. Mezi největší projekty patří Trade-Lens (Patrně největší blockchainová společnost vůbec. Projekt je postaven na technologii Hyperledger a pro zefektivnění logistiky v dlouhých dodavatelských řetězcích jej využívá Maersk, FoodTrust (další projekt IBM pro dodavatelské řetězce, tentokrát v potravinářství, We.Trade (bankovní spolupráce) nebo svým způsobem Ripple (neblockchainové DLT usnadňují přeshraniční platby bankám).
Kritika DLT projektů
Kritika těchto projektů spočívá v tom, že v nich blockchain hraje pouze minimální úlohu a jejich těžiště spočívá zcela mimo – v systémech, které jsou často centralizované (a právě proto akceschopnější). Na tomto místě lze využít analogii s jadernou elektrárnou Temelín. Úloha jaderného reaktoru se omezuje na to, že ohřívá vodu z 290 na 320 °C. Všechno ostatní včetně výroby elektřiny se děje na tzv. sekundárním okruhu, který reaktor nevyužívá. Znamená to snad, že reaktor není klíčovou součástí procesu, že by elektrárna fungovala i bez reaktoru? Patrně ano, existují přece uhelné nebo vodní elektrárny. Jádro je přesto v některých případech voleno jako optimální řešení. Podobně si lze představit např. TradeLens bez blockchainu. Jenže bez něj nevznikl. Až s „reaktorem“ v podobě sdílené decentralizované nepřepisovatelné databáze se takový projekt vyplatilo vybudovat.
Pokud skutečně nabídne killer app nejprve některý korporátní blockchain, neznamená to, že je třeba myšlenku veřejných DLTs zavrhnout. Naopak může otevřít dveře větší poptávce po jejich možnostech. Veřejné blockchainy teoreticky lépe obslouží potřeby konečných uživatelů. Nabízejí také vyšší bezpečnost. Jednak díky tomu, že je a veškeré smart contracty na nich může auditovat daleko větší, předem neuzavřený počet vývojářů. Jednak díky tomu, že se nodem může stát kdokoli, a nehrozí tak zneužití (např. cenzura nebo rollback/přepsání historie záznamů) ve jménu parciálních zájmů určité skupiny ovládající nody. Tento článek prezentuje výsledky testování připravenosti vybraných aplikací postavených na veřejných DLTs.
V závěru pak provádíme shrnutí poznatků z testování a identifikujeme některé překážky, které brání širší adopci těchto projektů.
Lite.IM
Využitelnost blockchainu se skloňuje hlavně v souvislosti s DeFi, sektorem decentralizovaných financí. Kryptoměny, resp. blockchainová řešení posílání peněz, tak konkurují např. openbankingu nebo moderním prepaidovým kartám, jako je Revolut. Výhodou blockchainových financí je fakt, že uživatel drží soukromé klíče, disponuje tedy penězi podobně jako hotovostí. U centralizovaných služeb drží uživatel pouze pohledávku za správcem svého majetku, fakticky jím tedy disponuje třetí strana, které musí uživatel důvěřovat.
Nevýhodou kryptoměn, jako je Bitcoin, je stále ještě poměrně nízká úroveň adopce, málokdo platby v kryptoměně přijímá. Je to podobné jako s e-mailem v 90. letech. Služba Lite.IM slibuje řešení tohoto problému, když avizuje, že umožní posílání vybraných kryptoměn pomocí sociálních sítí s vysokým množstvím uživatelů (ostatně podobný nápad představuje diskutovaný projekt Libra). Autor myšlenky, společnost Zulu Republic, na svém blogu uvádí, že posílání kryptoměn je možné pomocí Facebook Messengeru, Telegramu a SMS (pouze pro USA a Kanadu). Na Twitteru oznámili novinku posílání a přijímání kryptoměn i pomocí aplikace WhatsApp a nedávno avizovali přípravu integrace pro WeChat. Podporovanými kryptoměnami jsou Bitcoin (BTC), Ethereum (ETH), Litecoin (LTC) a nativní token Zulu Republic (ZTX). Služba je ovládána pomocí chatu s botem, který celým procesem uživatele provádí.
NEM Apostille
Služba Apostille nahrazuje notářské ověření pravosti souborů, a to na blockchainu NEM. Umí vytvořit časové razítko. Využívání blockchainu jako časového razítka pro hash dokumentu je dokonce jeho originálním smyslem existence. Tuto aplikaci navrhli již autoři teoretické myšlenky blockchainu Haber a Stornetta. Podobnou službu umožňuje např. i blockchain Bitcoinu přes funkci OP_Return, jde však o uživatelsky značně nevstřícnou záležitost.
Časové razítko Apostille je oproti tomu pohodlně zajistitelné a nemusí být pouze jednorázové/statické, ale i dynamické/aktualizovatelné. Největším přínosem je registrování důležitých dokumentů, které vyžadují osvědčení o původu a obsahu.
SatoshiDice
Některé kryptoměnové platformy fungují jako tzv. virtuální stroj. Kromě balancí tokenů či kryptoměn umožňují do blockchainu zaznamenávat stavy systému. Hodí se tak pro provozování decentralizovaných aplikací (dApps), které mají podstatné části zdrojového kódu zapsané ve formě tzv. smart contractů přímo ve sdíleném rejstříku. To zvyšuje důvěryhodnost a do jisté míry odstraňuje závislost na vývojářích dané aplikace.
Blockchain tak našel rychle uplatnění v herním průmyslu. První distribuované kasino, SatoshiDice, bylo spuštěno již v roce 2012. Kryptoměny takovýchto platforem nad veřejnými blockchainy pak primárně neslouží jako peníze, ale spíše jako palivo pro provádění transakcí. Uživatelé platí za použití blockchainu jako služby. Webová stránka dapps.com obsahuje seznam řady dApps, které fungují na různých platformách. Mezi nejoblíbenější platformy patří Ethereum s druhou nejsilnější kryptoměnou podle tržní kapitalizace nebo čínský Tron.
SatoshiDice – obrázek z uživatelského prostředí
BeeHive
Nejvyužívanější aplikací na Tronu je hra TronHive, jinak též BeeHive. Denně ji otevře kolem 15 000 uživatelů, což je zároveň nejvíc ze všech aplikací na dapp.com. BeeHive se prezentuje jako simulátor ekonomického modelu včelího úlu, který umožňuje uživatelům získávat kryptoměnu Tronix, což je nativní token na blockchainu Tron. Hráč se stává včelařem, který vylepšuje ekosystém svého úlu, aby dosáhl vyšší výtěžnosti medu a vosku, což jsou herní měny. Existuje partnerská hra na Ethereu (které používá stejný programovací jazyk pro smart contracty – Solidity). Tron je od Etherea částečně odvozen, údajně plagiarizoval i jeho whitepaper. Pro spuštění hry je nejprve nutné nainstalovat si rozšíření s peněženkou Tronu do prohlížeče Chrome. Jiný prohlížeč aplikace nepodporuje.
Hra by měla běžet i na mobilním telefonu, pro iPhone ovšem aplikaci nemá. Stáhnuli jsme si tedy rozšíření TronLink, což je peněženka doporučovaná Tronovou nadací. Kromě nativního Tronixu umožňuje uchovávat i jiné tokeny na dané platformě, a to ve formátu TRC10 a TRC20 (obdoba standardu ERC-20 na Ethereu). TronLink je propojitelný s českou hardwarovou peněženkou Trezor. Prvním úkolem po spuštění peněženky je uložení 12místného seedu (derivát tzv. xpriv, což je klíč, z nějž lze odvodit libovolně dlouhý seznam soukromých klíčů, a tedy i adres). Jedná se o 12 slov, která si uživatel musí zapsat.
V druhém kroku je totiž nutné znalost seedu potvrdit. Pro ověření není třeba všechna slova psát, stačí je správně seřadit (to je kompromis mezi ověřením, že jsem si je správně zapsal, a pohodlností – pokud chce člověk hrát hru, instalace Tron peněženky ho může odradit).
V dalším kroku je uživatel upozorněn, že aby mohl hru spustit, musí jeho propojená peněženka disponovat balancí alespoň 3–5 tronixů. Toto se ukazuje jako poměrně nepříjemná vstupní bariéra. TronLink neumožňuje nakoupit tronix přímo. Zkoušeli jsme nakoupit tronix pomocí p2p decentralizované směnárny Changelly v multipeněžence Coinomi, podobně jako v případě nákupu XEMu. Tronix ale takto koupit nelze. Tím pádem bylo nutné směnit tuto kryptoměnu na burze (zvolili jsme Binance), což už je poměrně overkill. Kdybychom nechtěli službu otestovat, někdy touto dobou bychom snahu o hraní BeeHive vzdali. Platba na peněženku v pořádku dorazila a peněženka se automaticky spárovala s hrou.
Spuštění hry Beehive a první dojmy
Po spuštění hry není jasné, co by měl hráč dělat, chybí tutorial. Vývojáři avizují, že hra podporuje osm světových jazyků. Ve skutečnosti je výběr pouze mezi angličtinou, japonštinou a čínštinou. Nabízí se možnost nakoupit za tronix herní měnu vosk v poměru 1 tronix za 50 vosků. Nákup je třeba potvrdit v peněžence. Dokončení transakce se podařilo až na druhý pokus. Peněženka odečetla obnos v tronixu a zároveň i bandwith.
Bandwith je speciální koncept v nastavení Tronu. Základní uživatel má na den přiděleno 5 000 jednotek bandwidth (šířky pásma), což omezuje počet transakcí v síti, které může uskutečnit. Je to řešení pro lepší škálování, zabudovaná ochrana proti přetížení. Bandwidth lze zvýšit zmražením tokenů tronix, což v důsledku vytváří poptávku. Pokud uživateli denní bandwidth dojde, může za další transakce platit poplatky, jak je to běžné u jiných kryptoměn (např. Bitcoin).
Poznámka: Podobný ekonomický mechanismus má Tron nastavený pro sdílenou výpočetní kapacitu potřebnou pro provádění smart contractů.
Vývojáři dApps, jako je BeeHive, musejí platit tzv. Energii. Ačkoli se tronix z peněženky odečetl, žádný vosk nepřibyl, a to ani po půlhodině. FAQ navíc tvrdí, že každý registrovaný hráč automaticky obdrží první plástev s včelami produkujícími vosk. Nic takového se však nestalo.
Při druhém pokusu o nákup nám hra hlásí, že máme nulové prostředky (přitom v peněžence zbývá ještě 179 tronixů). Po odhlášení a přihlášení je třeba zadávat peněženku písmeno po písmenu (složitý string znaků) ručně! Nefunguje clipboard. Po zadání pak stejně adresa, která předtím fungovala, nefunguje. Zkoušíme vybrat jiného „sponzora“ (jinou adresu) ze seznamu. Volíme předvoleného. Prostředky se konečně načetly a hra nás obdarovala prvními body. Získali jsme i slíbené včely (resp. jednu včelu).
Zkoušíme koupit další včelu, ale tlačítko zareaguje až po minutě, protože zpracování blockchainové transakce, kterou ověřují různé počítače na planetě, nějakou dobu trvá. Pomalá odezva vytváří nepříjemnou uživatelskou zkušenost. Navíc jsme kliknuli bez odpovědi opakovaně a nakoupilo se hned pět včel, čímž jsme přišli o veškeré vložené prostředky (v hodnotě 100 Kč). Zároveň jsme vypotřebovali půlku den-ního limitu bandwidth. Zde by bylo namístě, aby hra potvrdila uživateli nákup ihned a informovala ho o tom, že zanesení transakce do blockchainu může nějakou dobu trvat.
Kromě kupování včel různých úrovní, které produkují herní měny (konvertovatelné zpět na tronix), hra nic dalšího nenabízí. Spíše než o hru, se tak jedná o barevně provedený staking coinů (variace na těžbu kryptoměn). Něco podobného, avšak jednodušeji, nabízí např. i jiná čínská kryptoměna VeChain. Lze tedy říci, že nejpoužívanější aplikace na Tronu je z technického a UX hlediska velmi nedotažená a z herního hlediska se jedná vyloženě o zklamání. Jelikož jedinou přidanou hodnotou hry je získávání tronixu, který je třeba nejprve do hry vložit, lze v podstatě namítnout, že se jedná o Ponziho schéma zabalené do barevných včelích motivů.
Hra Beehive
My Crypto Heroes
MCH je komplexní tahová hra postavená jako dApp na platformě Ethereum. Využívá ji okolo 2 500 hráčů denně a dosud v herním prostředí proběhlo přes milion blokchainových transakcí. Jedná se o v pořadí druhou hru na bázi Etherea co do počtu aktivních denních uživatelů. Hráč si vybírá tým hrdinů, které vylepšuje a posílá je do bojů proti prostředí i proti jiným hráčům, za což získává herní předměty. Herní předměty jsou tokeny ve formátu ERC-721, což je standard, který oproti ERC-20 umožňuje individualizovat digitální aktiva. Díky tomu hráč na rozdíl od klasických MMORPG her typu World of Warcraft disponuje svými herními předměty, může je libovolně převádět pomocí blockchainu na jiné hráče a vývojáři hry mu je nemohou nijak odebrat, ani pokud by se rozhodli zablokovat jeho herní účet. Toto řešení může být v důsledku pro vývojáře výhodné, protože zvyšuje užitek z digitálních aktiv, a tedy teoreticky i poptávku po nich.
Odlišností oproti BeeHive je, že MCH lze hrát i bez počáteční investice do kryptoměny. Plný zážitek ze hry a skutečné vlastnictví digitálních aktiv ovšem využití ethereové peněženky a její měny Ether vyžaduje. Herní ERC-721 tokeny a herní měna GUM jsou pak zpětně směnitelné za ether např. na burze OpenSea.
My Crypto Heroes – první dojmy
Pro spuštění hry je vhodné pročíst si manuál, který není příliš dobře umístěn, takže jsme ho museli hledat. Nejprve jsme poté navštívili doporučenou stránku meetdapper.com, kde jsme si založili účet s kompatibilní ethereovou peněženkou. Podporovány by měly být i běžnější peněženky Metamask a MyEtherWallet, v našem případě jsme se ale setkali s nejistým fungováním. Při registraci nám 4× vyskočila chyba přihlašování. Nakonec se záhadným způsobem přihlášení podařilo.
Po registraci přes Google mail je vhodné připojit účty. Google je propojen automaticky, ethereovou peněženku je však nutno zadat ručně. Na propojenou peněženku umožňující dApp jsme poslali ether. Při transakci z MyEtherWallet opakovaně docházelo k problémům. Z jiné peněženky (Soft/App Wallet) přišla platba do dvou minut bez problémů. Nejmenší možná investice je 0,05 etheru, tedy okolo 7,05 USD (v kurzu k 25. 11. 2019). Po správném přihlášení je postup snadný.
Vyberete si první dárek od MCH. Jedná se o základního hrdinu na výpravu, kterého na rozdíl od dalších získaných hrdinů nelze prodat. Následně doporučujeme zakoupit první GUM (herní platební jednotky). Pokud jste již měli na dApp Ether Wallet nějaký ether, proběhne proces platby během několika minut, v našem případě trval tři minuty zápis do blockchainu a dalších šest minut, než se načetla herní měna v rozhraní MCH. Hra samotná je zábavná, příjemně zpracovaná a hráče si podmaní. Zpočátku hraje proti hernímu prostředí a po získání dalších hrdinů a předmětů si již může troufnout poměřovat síly s živými protihráči (kteří jsou většinou z Japonska). Velkou část hry tvoří obchodování s uměním, předměty a hrdiny.
Většina obchodování přímo v MCH se odehrává v GUM, obchodování mimo herní prostředí, např. na nejpopulárnější burze sběratelských předmětů z blockchainových her OpenSea, se uskutečňuje pomocí etheru. Blockchain je tedy rozumně využit, podobně jako zmíněný reaktor jaderné elektrárny. Nevýhodou hry je opět nepříjemný přihlašovací proces. Do jisté míry také omezený počet uživatelů. Tím výčet slabých stránek končí. Herní prostředí je relativně srozumitelné. Veškeré úkony v rámci GUI jsou velmi příjemné a reagují okamžitě. Dobrodružství, souboje i transakce nevykazovaly žádné zpoždění, naopak fungují až překvapivě pohotově. UX je zábavné, herní hrdinové mají své příběhy zasazené do legend z celého světa – japonští samurajové, řečtí bohové a tisíce dalších. Hru lze vnímat i jako investici, což zážitek z ní umocňuje.
My crypto heroes
Jaké tedy jsou blockchainové aplikace?
Některé aplikace na veřejných DLTs fungují, zatím se jim ovšem nepodařilo nalézt problém, jehož řešení by oslovilo dostatečnou uživatelskou základnu, tzv. killer app. Pomocí testingu vybraných projektů jsme identifikovali příčiny pomalejší adopce těchto technologií. Využívání blockchainových aplikací je spojeno s nepříjemnými počátečními bariérami. Uživatel si musí obstarat kryptoměnovou peněženku a opatřit ji kryptoměnou.
UX u většiny projektů není dotažený. Oproti korporátním DLT řešením je patrný nedostatek asistence při implementaci. V neposlední řadě je limitací také nedostatečná propagace jednotlivých aplikací, což se pojí s minimálním síťovým efektem. Uživatel se tak cítí jako v (polo)prázdné restauraci, což ho může odrazovat. Lze tedy shrnout, že aktuální stav trhu dApps můžeme popsat jako jakousi testovací fázi a skutečně úspěšný produkt se teprve hledá.
Máte tip na zajímavou blockchainovou aplikaci? Ozvěte se nám!
